O knihovně


 

První veřejnou knihovnu v Přibicích se pokusil založit v roce 1889 spolek Růže Sušilova, který založili brněnští bohoslovci. Posláním tohoto spolku bylo zakládat veřejné knihovny, ale v Přibicích se jejich knihovna setkala s velkým nezájmem obyvatel obce, a tak brzy zanikla.

 

V roce 1904 vznikl čtenářsko- hospodářský spolek a jeho účelem bylo hlavně vzdělávat zdejší rolníky, a tak v této knihovně byly hlavně knihy věnované zemědělství. Předsedou spolku byl starosta obce František Hrozínek, místopředsedou Jan Černý, jednatelem řídící učitel Michal Brázdil, pokladníkem Petr Procházka, členy výboru Antonín Hamerník, František Aujeský, Matěj Černý, František Střelský a Václav Veleba, který byl zároveň knihovníkem. Tento spolek se v dubnu 1907 sloučil s místním odborem Národní jednoty pro jihozápadní Moravu a vytvořily společnou knihovnu pro zdejší členy Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, a v této knihovně byly knihy všech žánrů. Národní jednota pro jihozápadní Moravu musela po převratu v roce 1948 nuceně ukončit činnost, a tím také ukončila činnost v Přibicích, což v důsledku znamenalo zánik i této knihovny.

 

V roce 1895 vznikla školní knihovna, která byla rozdělena na žákovskou knihovnu a učitelskou knihovnu. Krátce po vzniku této knihovny bylo v žákovské 165 knih a v učitelské 260 knih a počet knih se v obou knihovnách v průměru pohyboval kolem 300 knih. V žákovské knihovně byly knihy, které sloužily žákům k doplnění školní výuky a také knihy dobrodružné, naučné, pohádky apod. V učitelské knihovně byly zase pro další vzdělávání učitelů a ke školní výuce a také dalších žánrů. Kromě knih měla škola pro knihovnu, v některých rocích, také předplaceny časopisy. Peníze na zakoupení knih nebo jejich oprav se získávaly ze školního rozpočtu nebo ze školních akcí. V 60. letech 20. století ztratili učitelé zájem se starat o školní knihovnu, a tak brzy došlo k jejímu zániku.

 

V roce 1932 byl postaven katolický dům a už při jeho výstavbě se počítalo, že se do něj přestěhuje z rathausu Spořitelní a záloženský spolek a v místnosti vedle kanceláře spolku byla zřízena knihovna pro členy spolků Omladina, Orel a Spořitelního a záloženského spolku. V této knihovně byly knihy všech žánrů a záložna každý rok poskytovala prostředky na nákup knih. Tato knihovna existovala do roku 1954, kdy byl Spořitelní a záloženský spolek nuceně sloučen se Státní spořitelnou.

 

V roce 1930 zřídila obec veřejnou obecní knihovnu, která se nacházela v kanceláři obce v rathausu a vedl jí starosta obce Jan Macek, a to až do roku 1939. Po skončení války v roce 1945 se změnil název knihovny na Místní lidovou knihovnu. Umístění knihovny v obecní kanceláři nebylo ideální, a tak v roce 1946 učitel František Florián zřídil v prázdné třídě nové školy veřejnou čítárnu, ale bylo to jen na krátkou dobu. Asi od roku 1956 byl vedoucím knihovny Jan Šopf a knih v knihovně bylo asi 800. Od roku 1976 byla vedoucí knihovny Marie Pávišová z čp. 180. V roce 1978 bylo knih v knihovně 2818 a čtenářů 90. V roce 1979 se ke staré škole přistavovala místnost, která byla původně určena pro školní kabinet, ale nakonec tam byla přemístěna knihovna, která byla do té doby stále v rathausu. V roce 1990 se název knihovny změnil na Místní knihovna a vedoucím knihovny se stal Ing. Bohumil Marušák. V roce 1993 se knihovna přestěhovala do místnosti vedle obecního hostince. V roce 2003 se stala vedoucí knihovny Jana Švecová. V roce 2004 byl do knihovny zaveden internet. V roce 2009 byla knihovna přestěhována do bývalé poradny pro děti a matky. V roce 2012 se stala vedoucí knihovny Eva Hájková z čp. 389. V roce 2015 byl zřízen v knihovně Family point. V červenci 2016 se stala vedoucí Nikola Neubauerová z čp. 268.

 


 

 František Veleba ml.